Tip pro cestovatele

Rok 2017 - Obdrželi jsme pozvání od kamarádky Zariny, abychom navštívili její zemi. Zarina bydlí ve městě Almaty (Alma-Ata) v poměrně vzdálené zemi Kazachstan. Zarina nám zařídila ubytování v pronajatém bytě 2+1 s vybavením za kouzelnou cenu 490,-Kč/byt/den (a nebylo to poslední kouzlo). Tak jsme koupili letenky a vydali se na cestu. Let z Prahy přes Minsk do Almaty proběhl bez problémů. Jen v Minsku při tranzitu nás zaskočilo, že nám nebylo dovoleno koupit si cokoliv (ani pití!) v letištních obchodech. Prý nějaké celní omezení pro cestující z EU do Kazachstánu. Při cestě zpět už žádné omezení nebylo. Jsme na místě. Nápisy v azbuce, komunikační jazyk ruština, tak to je super. Oprášili jsme dávno zapomenuté fráze a v pohodě se kdekoliv domluvíme. Někteří místní si dokonce mysleli, že jsme Rusové a když zjistili, že nejsme, tak se divili, jak je možné, že tak dobře mluvíme rusky. Dík za pochvalu. Ubytování bylo perfektní, byt v paneláku. Nedaleko supermarket a jídelna sítě KAGANÁT, kam jsme chodili za levný peníz na jídlo. Oběd z místních jídel pro tři cca 200-250 Kč, snídaně pro tři do 200 Kč.Prochodili jsme město, muzea, botanickou zahradu, zábavní parky a také obchody. Doprava po městě - metro bez časového omezení za 5 Kč. Další možností dopravy po městě jsou autobusy a trolejbusy MHD za stejnou cenu. Ale velmi využívané jsou spolujízdy za symbolickou úhradu, tzn. na ulici mávnete na auto, když zastaví a jede stejným směrem jako vy, sveze Vás, někdy dokonce zajede mimo vlastní plánovanou trasu. Cena je smluvní, obvykle na krátkou vzdálenost do 15 minut 200 KZT, tj. 14 Kč/osobu, na delší vzdálenost 300 KZT, tj. 21 Kč a z letiště jsme platili za 4 osoby, 30 minut jízdy 2500 KZT a řidič nás odvezl až na naši adresu. V místní CK Tour Manegemnt Systems  jsme si koupili víkendový pobyt v horách s ubytováním v hostitelské rodině. Vřele doporučuji. Lidé jsou opravdu přátelští a jsou rádi, když u nich někdo bydlí. A horská příroda byla nezapomenutelná. Jezera Kolsaj, Mynželky, Kaindy, nekonečné pohoří. Vodopád Turgeň, nebo legendární rychlobruslařský stadion Medeo. Za návštěvu stojí stylová restaurace / muzeum - Tandyr v ulici Dulati. 

Shrnutí naší cesty - velmi se nám líbila!! Určitě se ještě někdy v budoucnu vrátíme, protože Kazachstán je obrovský a obdrželi jsme další pozvání a nabídky od místních.

Rok 2015 - pobyt na Krétě se stává závislostí. Tentokrát jsme pobytu na bájném ostrově dali nový rozměr. Vydali jsme se do pohoří Psiloritis se záměrem zdolat nejvyšší vrchol Kréty. Tím je Timio Stavros se svými 2.454 m. Ale nepředbíhejme. Přiletěli jsme opět na letiště v Heraklionu. Sebejistě jsme emhádéčkem vyrazili rovnou na naši oblíbenou pláž nedaleko stadionu, kde již tradičně trávíme pod širákem první noc na Krétě. Tam jsme se seznámili s ochotnou paní, která nám nabídla možnost ubytování v centru Heraklionu za rozumnou cenu. Pro tentokrát jsme ji odmítli, ale dohodli jsme si u ní nocleh na poslední noc, až budeme ostrov opouštět. Ráno jsme se autobusem z autobusového nádraží B přesunuli na jih do Mátaly. Neodolali jsme a hned jsme se na městské pláži vykoupali v teplém moři. Nádhera. Potom jsme se u "našeho" ubytovatele, pana Stavrakose dohodli na ubytování v jeho pensionu Fantastic po návratu z plánované tůry. V půjčovně jsme si vypůjčili pěkného Puntíka (Fiat Punto), nakoupili zásoby jídla a vody, natankovali benzín a vyrazili. Výchozím bodem pro nás byla náhorní planina Plató Nida. Na tamním rozlehlém prázdném parkovišti, kam jsme dorazili až za tmy, jsme povečeřeli, rozložili karimatky a ulehli. Noc byla podle očekávání chladná. Velmi se hodil kulich, který jsme si přibalili do batohu. Ráno v 7.30 h jsme vyrazili. Postupně jsme zdolali tři vrcholy Kousakas, Vouloumenou a Timio Stavros. Cesta nahoru trvala pět hodin. Překvapivě, vzhledem k datu 29.7., jsme se cestou koulovali na sněhových plotnách, kterých jsme cestou potkali bezpočet. Cesta dolu byla rychlejší, i když se nám podařilo lehce zabloudit, značení turistických cest není zdaleka tak dokonalé jako u nás doma, zvládli jsme ji za tři hodiny. V taverně u parkoviště jsme si dali s chutí velkou porci výborného řeckého salátu. V následujících třech dnech jsme ve dvojici běželi z Plato Nida štafetovým způsobem k severnímu pořeží Kréty a odtud na jih do Mataly. Uběhli jsme ve tvrdých klimatických podmínkách s vysokými teplotami celkem 175 km. Fantastický zážitek. Perfektní příležitost prohlédnout si krajinu hodně zblízka.  Zbytek našeho pobytu jsme odpočívali na mořském pobřeží v okolí Mataly. Cestou domů jsme využili domluvený nocleh v Heraklionu a ráno po startu letadla jsme se pohledem smutně rozloučili s ostrovem.

Rok 2013 - Stalo se - naše přání se nám splnilo a po dvou letech jsme se znovu podívali na ta krásná místa, která jsme na Krétě navštívili v roce 2011. Letenky jsme sice tentokrát nekoupili u Student Agency, ale na letišti Drážďany v SRN. Cena nebyla sice tak příznivá jako minule, ale stále byla ještě přijatelná a zdaleka nejnižší ze všech nabídek ve srovnání s českými prodejci. Naše nohy stanuly na krétské půdě opět na letišti v Heraklionu. První noc jsme si opět vychutnali pod širákem na příměstské pláži nedaleko hlavního města, poslouchali jsme dunění vln a pozorovali hvězdy na noční obloze. Druhý den jsme se již znalí věci přesunuli bez potíží autobusem do Mátaly na jižním pobřeží a ubytovali se u pana Stavrakose. Nebyli jsme ohlášeni, ale i tak se místo našlo. A potom už jen dva týdny sladkého nicnedělání. Přesněji řečeno koupání a střídání pláží, projížďky po ostrově v SUZUKI JIMNY 4x4, ochutnávky místních dobrot, běhy v kopcovitém terénu, .....

Rok 2011 - Pro dobrodružné povahy a milovníky krásné přírody máme tip na příští (nebo možná ještě letošní) dovolenou. Navštívili jsme na vlastní pěst Krétu - jeden z řeckých ostrovů. S velmi levnou letenkou od STUDENT AGENCY jsme se dopravili do Heraklionu, hlavního města ostrova. Potom jsme využili služeb místní i meziměstské autobusové dopravy a přejeli na jižní stranu ostrova do městečka Matala. Zbývalo jen najít dobré a levné ubytování. To jsme našli u pana Theodora Stavrakose v jeho hotelu Fantastic.Dali jsme mu přednost před místním campem, který nabízel za dobrou cenu celkem slušnou úroveň, ale báli jsme se, že se v tom vedru ve stanu upečeme. Na pláž jsme to měli z našeho apartmánu 5 minut chůze, na náměstí 20 metrů. Prostě super místo. Během našeho pobytu jsme prošli pěšky okolní vesničky i hory. Navštívili jsme také okolní pláže. Nejvíce se nám líbila ta místní a hlavně tzv. Red Beach v sousední zátoce. V tavernách nám velmi chutnalo místní jídlo. Výborné byly i snídaně z malé pekárny na náměstí. Určitě se na to krásné místo ještě někdy vrátíme.

Podrobnější informace dodáme zájemcům na vyžádání.

Pár fotek je v galerii na rajčeti.